Finská hazardní legislativa: Blíží se odklon od monopolního modelu?

Finsko by mohlo být na prahu zásadní přeorientace své hazardní politiky. Státní monopol poskytovatele Veikkaus je předmětem diskusí již řadu let. Přední odborník z oboru nyní vidí jasné známky liberalizace. Očekává se, že finská vláda brzy přistoupí k revizi stávajících zákonů o hazardních hrách.

Jednalo by se o významný krok s dalekosáhlými důsledky pro celý severoevropský trh s hazardními hrami. Mnoho evropských zemí již přijalo systém s více licencemi, aby vyhověly touze občanů po širším výběru a zároveň zlepšily ochranu hráčů.

Čísla a fakta

Jari Vähänen, spoluzakladatel a partner společnosti The Finnish Gambling Consultants, vyjádřil jasný názor na budoucí vývoj. Je si „téměř jistý“, že finská hazardní legislativa bude brzy revidována. Toto hodnocení vychází z dlouhodobého pozorování finského trhu a mezinárodních trendů.

„Je téměř jisté, že finská hazardní legislativa bude brzy revidována.“ - Jari Vähänen, spoluzakladatel a partner společnosti The Finnish Gambling Consultants

Vähänen poukazuje na rostoucí tlak ze strany šedého trhu a preference hráčů. Současný monopol společnosti Veikkaus čelí silné konkurenci ze strany nelicencovaných mezinárodních operátorů. Hráči ve Finsku stále častěji využívají zahraniční nabídky, což vede ke ztrátě vládní kontroly nad ochranou hráčů a daňovými příjmy. Zavedení licenčního systému by mohlo tuto situaci napravit.

Pozadí

Finský model hazardních her s jediným státem vlastněným operátorem Veikkaus je přežitkem minulých let. Mnoho dalších států EU již přešlo na regulovaný systém licencování soukromých operátorů. Příkladem jsou Švédsko, Dánsko a Německo. V rámci těchto systémů jsou licence udělovány soukromým společnostem, které pak mohou nabízet své hazardní služby pod přísným státním dohledem. To podporuje hospodářskou soutěž, rozšiřuje nabídku her pro spotřebitele a zároveň umožňuje lepší kontrolu a zdanění tohoto odvětví.

Argumenty pro revizi jsou rozmanité. Vedle snahy o větší výběr pro hráče a omezení černého trhu jde také o zvýšení státních příjmů. Licencování soukromých poskytovatelů by finskému státu umožnilo generovat další finanční prostředky prostřednictvím licenčních poplatků a daní, které v současnosti obcházejí státní pokladnu. Dále by se mohla zlepšit ochrana hráčů prostřednictvím moderních předpisů splňujících normy EU.

Proč na tom záleží německým hráčům

Pro německé hráče nemá tento vývoj ve Finsku žádný okamžitý dopad na stávající právní situaci. V Německu je hazardní hraní komplexně regulováno od vstupu státní smlouvy o hazardních hrách z roku 2021 (GlüStV 2021) v platnost. Společný úřad spolkových zemí pro hazardní hry (GGL) uděluje licence pro online hazardní hry a sportovní sázení. Jako hráč byste měli hrát pouze u poskytovatelů, kteří mají tuto německou licenci. Tato kasina lze nalézt na takzvané Whitelist úřadu GGL.

GlüStV 2021 stanovila přísná pravidla určená k ochraně hráčů. Patří mezi ně měsíční limit vkladů ve výši 1,000 eur, který je monitorován centrálním systémem sebevyloučení LUGAS. Na online výherních automatech platí také limit sázky 1 euro na jedno otočení a zákaz funkce automatického hraní (autoplay). Tato opatření mají podpořit zodpovědné hraní a předcházet závislosti na hazardních hrách. Tyto předpisy jsou mnohem přísnější než v mnoha jiných evropských zemích, a to i v těch s liberálními licenčními systémy. Zatímco potenciální změny ve Finsku naznačují evropský trend směrem k regulaci, Německo se již vydalo vlastní specifickou cestou.

Co to znamená pro kasina s licencí GGL

Pro kasina s licencí od GGL v Německu neznamená vývoj ve Finsku zpočátku žádnou změnu v jejich obchodní praxi. Již nyní fungují pod přísným licenčním modelem a jsou vázána německými zákony. Z dlouhodobého hlediska by však otevření finského trhu mohlo vytvořit nové obchodní příležitosti. Pokud by Finsko zavedlo systém s více licencemi, mohly by o licence požádat i německé nebo mezinárodně působící společnosti s německými licencemi a rozšířit tak své aktivity. To by stimulovalo celkovou konkurenci v odvětví a mohlo by to přispět k další profesionalizaci trhu. Zároveň to ukazuje, že trend v Evropě jasně směřuje k regulovaným trhům, pryč od nekontrolovaných monopolů nebo šedých zón.